Výhody rodinné terapie - příběh dcery, která zachraňovala svého otce

21.05.2013 22:02

Už se jsme si celkem zvykli na to, že lidé chodí na konzultace k odborníkům, když řeší nějaký vážný problém nebo se ocitli v nepříjemné situaci a hledají z ní cestu ven.

Méně obvyklé ovšem je, aby se rozhodla pro řešení situace za pomoci osobního poradce celá rodina.

Když člověk na sobě začne pracovat individuálně, postupně odhaluje emoční vzorce, které fungují v jeho rodině a začne si uvědomovat, co je nebo bylo špatně (co mu nevyhovovalo). 

S tímto uvědoměním posléze přichází i změna v jeho chování a postoji vůči členům rodiny. To může, a často se to stává, vyvolávat odpor. Někdo, kdo do té doby "poslouchal" nepsaná pravidla své rodiny, se jim najednou začíná vzdalovat a "dělá si, co chce". Může se dostat až do pozice, kdy je tzv. sám proti všem.

To samozřejmě není lehká pozice a vyžaduje dosti odvahy, síly a trpělivosti uhájit si svůj postoj, své hranice a současně zachovat vztahy vůči blízkým. I když se měníme my sami, tak obvykle nechceme ztratit kontakt se svými blízkými, byť nám třeba dříve ublížili. Potřebujeme se "jen" naučit umět adekvátně stát za sebou samými.

 

Když se pro řešení své situace/svých rodinných vztahů rozhodne celá rodina nebo někteří její členové, pak mají obrovskou výhodu v tom, že se mohou vzájemně podporovat a pomáhat si v pochopení současného stavu a nastavování nových vztahů založených na větší upřímnosti k sobě navzájem, úctě a respektování potřeb každého člena rodiny. Společně mohou změnit emoční a myšlenkové vzorce své rodiny.

Jistě se to ani v případě rodinné terapie neobejde bez negativních pocitů, případně konfliktů mezi jednotlivými členy, ale jde to prostě snáz.

 

Příklad z praxe

Dospělá dcera chtěla objednat na terapii svého nemocného otce. Symptomy nemoci poukazovaly na psychosomatiké příčiny, které souvisely s nastavením celé rodiny, proto byla navržena rodinná terapie. S tou souhlasila dcera, její manžel i otec. Nesouhlasila však matka, a proto se jí neúčastnila.

Jak vyplynulo během konzultací s jednotlivými členy rodiny, matka byla tou, která ovládala jak svého manžela, tak jejich dceru a ti si potřebovali tento vliv uvědomit. 

Současně bylo třeba, aby se dcera přestala pokoušet zachránit svého otce. Proč?

a) aby mohla sama věnovat svou pozornost vlastní rodině 

b) aby otec mohl být tím, kdo je dostatečně schopný postarat se o sebe sám a tím získat větší vnitřní sílu.

Dále bylo pro dceru důležité pochopit, že kopíruje vzorec chování své matky, když řídí svého otce, byť to dělá ve "jménu jeho dobra". Ale jak to známe všichni - ve jménu dobra už bylo napácháno mnoho zlého.

Zajímavé také je, že v situaci, která v této rodině panovala, vnímala matka svou dceru jako konkurentku ve dvou vztazích. Ve vztahu k otci, ale také ve vztahu k manželovi dcery. Toto je pro dceru velmi důležité vnímat:

a) potřebuje vystoupit z role "lepší partnerky svého otce", než jakou byla její matka. 

b) potřebuje stát pevně v roli partnerky svého manžela a jasně vymezit své matce, že v této roli pro ni není místo. Pochopitelně nejde o to, že by se matka reálně stala milenkou svého zetě, ale nelze připustit, aby svému zeti podstrojovala s tím, že její dcera by to tak dobře nikdy neudělala.

 

Člověk, jakým byla matka v tomto příběhu, se zřejmě nezmění nebo až někdy později, pokud k tomu bude mít motivaci. Bylo však důležité rozkrýt skryté vazby v rodině, které mohly pomoci nejen otci ke zlepšení zdravotního stavu, ale také dceři a její rodině, aby mohli žít více v klidu a ve spokojených vzájemných vztazích.

 

Na základě zkušeností osobního poradce Vojtěcha Lusta napsala Barbora Zumotová

 

—————

Zpět